Následující odstavec je opsán z obecní kroniky Jméno osady je odvozeno buď od zakladatele a nebo od prvního usedlíka. Založena byla někdy ve 13. století.
Ve 14. stol. byla rozdělena na několik dílů. Na jednom z nich seděl 1360 Držkaj, 1379 drželi 2 díly Racek a Lvík. Třetí patřil vladykům z Nečtin. Tito skoupili ostatní díly a drželi pak celou ves k hradu Bubnu. Držitelé tohoto hradu neradi na něm bydleli a vyzdvihli tvrz v Plešnicích, která se po prvé připomíná 1544.
1563 se dostaly Plešnice v držení Jiříka a Josefa Úlických z Plešnic. 1648 jejich potomek Josef Kryštof odkázal je klášteru kladrubskému. Později byly připojeny k Čemínům, které měly společnou správu s klášterem až do jeho zrušení 1785.
Vladykové z Pl. byli jen drobnou šlechtou, ve znaku měli stříbrný džbán s uchem vlevo obráceným na černém štítě. Viz náhrobek v kostele v Jezné, na věži a jiný na pilíři pod dřevěným mostem u kostela ve Vejprnicích. Jejich tvrz stávala někde uprostřed dnešního hospodářského dvora.
Zajímavá je náves, rozložená na příkrém svahu. Na ní je zděná kaple z 1. pol. 18. stol., krytá prejzy. Pod klenbou pilastry v koutech. Na ploše klenby obraz: Andělé nesou kříž do nebe, shora se otvírá pohled do malované kopule. V pedantivech jsou 4 církevní otcové.
Obec Plešnice patří pod sudety a tak zde před válkou žili převážně obyvatelé německé národnosti případě občané žijící ve smíšených manželství. Po 2. světové válce je německé obyvatelstvo odsunuto, zůstalo tu doslova pár starousedlíků, kteří nemuseli na odsun, protože pocházeli ze smíšených manželství. (I z tohoto důvodu se nedochovala žádná kronika nebo bližší historické údaje z doby před druhou světovou válkou).
Obec se nově osidluje a počešťuje. Kronika se píše až od r. 1957 prakticky nepřetržitě až do současnosti, obsahuje však důležité momenty z života obce již od r.1945 kolem doby osvobození, které tehdejší kronikářka zpětně získala od pamětníků.